Elektronická evidence tržeb oživuje atmosféru třídního boje

13.07.2015 14:45

Sněmovní projev k elektronické evidenci tržeb ze dne 10. července 2015 (29. schůze).

Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové,

stále slyším chválu, kterou ministr Andrej Babiš pěje na elektronickou evidenci tržeb. Dosud však nevysvětlil, proč opatření zavádí, když finanční úřady mají již nyní dostatek informací, díky kterým mohou proti nepoctivcům zasáhnout.

Nerozumím opatřením, jejichž náklady jsou vyšší než očekávaný výnos. To může být i situace registračních pokladen. Vždyť jen první rok bude muset stát zaplatit neuvěřitelnou jednu miliardu korun, aby systém vůbec mohl začít fungovat. Každý rok potom občané vytáhnou z kapes 450 mil., aby systém zůstal v chodu. Mnohem nepřijatelnější je však pro mě rozměr morální, když chce ministr financí uplatňovat koncept kolektivní viny. Tvrdí totiž, že všichni živnostníci a podnikatelé jsou potenciálními zločinci, že proto musí být nepřetržitě sledováni velkým bratrem a veškerá data odesílat on-line.

Desítky let působím jako vysokoškolský pedagog, proto vím, že mnozí studenti se snaží při testech podvádět. Nebudu ale přece a priori soudit, že všichni studenti jsou podvodníci, a proto bude každého z nich nutno sledovat zvláštní kamerou. Se studenty mám i jinou zkušenost. Působím v technických oborech, kde mnozí z nich začínají podnikat ještě na vysoké škole. Začínají často bez kapitálu, stačí jim jen jejich inteligence, nápad, odhodlání a důslednost, aby vytvořili firmu a časem třeba přibrali zaměstnance.

Pan Babiš však říká, že registrační pokladny a elektronická evidence tržeb se nakonec bude týkat všech, pro tyto mladé lidi je ale náklad na pořízení pokladny a příslušenství v rozmezí dvacet, třicet tisíc korun neúnosný. Podnikání je pro ně především cenná životní zkušenost, ačkoliv někteří možná neuspějí. Pokud by ale měli hned zbytečně na začátku vynaložit takhle velkou částku a zároveň řešit další byrokratickou zátěž, odradí je to. To je ta největší chyba. Jako pedagog vím, že v mladých lidech je nejdůležitější vzbudit zájem, nadchnout je, nekomplikovat zbytečně věci, které mohou být jednoduché.

Vadí mi, že v návrhu na zavedení registračních pokladen a evidence ožívá atmosféra třídního boje, kdy celá skupina společnosti je ostrakizována, pasována do role zločinců. Přitom živnostníci jsou lidé, kteří nejen, že práci odvedou, ale hlavně si ji musí zajistit. Každý den hledají své zákazníky, aby vůbec mohli pracovat. To vyžaduje obrovskou odvahu a nasazení. Vláda by se měla inspirovat spíše v západních zemích, jak podnikání usnadnit, ne na Balkáně, kde dlouhá řada byrokratických překážek brání v podnikání, vede ke korupci a žalostnému stavu ekonomiky, jak vidíme na příkladu Chorvatska. Čísla totiž mluví jasně. Registrační pokladny v této zemi výběr daní nezlepšily, mnoho živnostníků svou činnost ukončilo a nezaměstnanost se pohybuje okolo 15 %. To není dobrý příklad. Inspirujme se třeba v Německu. Tam ale žádné registrační pokladny nenajdeme.