Interpelace vicepremiéra Bělobrádka ve věci hodnocení výsledků výzkumu

23.10.2014 14:58

 Interpelace ze dne 23. října 2014 (19. schůze).

 Vážený pane místopředsedo vlády,

v současné době je hodnocení výsledků vědy a výzkumu založené především na počítání publikací autorů. Publikování výsledků je prostředek, jak informovat odbornou komunitu o tom, že na nějakém problému pracujeme a že jsme k nějakým výsledkům došli. Vlastní výsledky jsou většinou někde jinde. Je jasné, že v humanitních oborech je forma výsledků taková, že je lze plně vyjádřit textem, ale v technických, přírodovědných, ale i medicínských oborech je text pouze ozvěnou výsledku bádání a určitou indikací toho, co se na kterém pracovišti odehrává.

Publikace jsou bezesporu velmi důležité pro spolupráci pracovišť, bez nichž dnes není možno dosáhnout žádného pokroku ve většině oborů. Pokud však učiníme z této druhotné informace základ řízení, a financování a odměňování je součást řízení, nebude výsledkem tohoto kroku zvýšení výzkumné produktivity, ale pouze zvýšení počtu publikací. O tom svědčí to, že každým rokem roste počet hodnocených publikací, a stále se proto musí upravovat pravidla pro přidělování prostředků, která jsou na to navázána. Tedy měnit pravidla v průběhu hry, a ještě k tomu se zpětnou platností.

Kde je ale skutečné hodnocení výsledků? Většina mladších akademiků už chápe právě publikace jako jediný cíl výzkumu a zaměřují se pouze na ně. Přitom v technických a ve většině přírodovědných i v medicínských oborech je možno výsledky měřit zcela objektivně bez berličky publikací.

Moje otázka tedy zní: Počítáte se zásadními změnami v hodnocení výsledků výzkumu, nebo budeme stále počítat popsané stránky a body za ně? Věříte, že současná reformovaná Rada pro výzkum, vývoj a inovaci, složená v podstatě ze stejných osobností, které podporovaly dřívější nesprávná rozhodnutí, je skutečně schopna vyřešit otázky rozvoje v hodnocení výzkumu v České republice?

Děkuji za pozornost.

Odpověď vicepremiéra P. Bělobrádka (KDU-ČSL):

Dobré odpoledne, kolegové, kolegyně. Co se týká publikací, ty jsou jedním z hodnocených parametrů. Samozřejmě se hodnotí i patenty, hodnotí se i různé technologické postupy a podobně. Protože ta motivace, aby se zvýšila výkonnost české vědy, co se týká impaktovaných časopisů, byla zase přehnaná do určitého extrému, s tím souhlasím, tak i v některých oborech se v podstatě publikační činnost razantně omezila. S tím souvisí i vyškrtnutí některých časopisů z hodnocení. Takže k tomu došlo. Proti tomu některé technické obory třeba protestovaly, že národní některé časopisy jsou vyškrtnuty, protože jim to umožňovalo právě publikací textů získávat další body. Tyto změny právě byly vyvolány tím, že potom se honily články, nikoliv něco jiného.

Počítáme tedy s tím, že po té redukci některých časopisů se změní i hodnoty. My se skutečně musíme dostat do toho systému, aby vědecký výkon byl více orientován a abychom dostali skutečně co nejvíce výsledků, které budou aplikovatelné v praxi. Jsem rád, že rozlišujete ty humanitní obory, kde v podstatě publikace, ať už v časopise, nebo nějaká odborná kniha, popřípadě něco podobného, je v podstatě jedno z mála věcí, kterými se to dá měřit.

V současné době je metodika schválena na rok 2013 až 2015. Cílem je zachovat určitou kontinuitu, protože nám určitě nejde o to, abychom radikálním způsobem zasáhli do metodiky a rozkývali vlastně celý ten systém, nicméně změny tam určitě jsou. Už nyní přicházíme do systému peer review, kdy pouze kafemlejnek, který se snažil metrikou odstranit ten subjektivní pohled hodnotitelů, se ukázal jako příliš mechanický, to znamená, už teď se dá říci, že hodnotí navíc přes 356 expertů, z nichž je přes 50 ze zahraničí. Jsou rozděleni do 17 panelů. Ti by měli zohledňovat nejenom to, jaký je počet publikací, ale také jaké ty publikace jsou, nejenom v rámci impaktovaných časopisů. Je jasné, že stejně jako u jakýchkoliv jiných investic, i tady, když je to investice svým způsobem, ale investice bezpochyby je, tak očekáváme zvýšení konkurenceschopnosti a ta se dá samozřejmě měřit i tím, jaká je potom komercionalizace jednotlivých výstupů, a posílení vlastně hodnocení v rámci komercionalizace určitě chystáme.

Co se týká rady, tak rada mohla být samozřejmě odvolána celá. Ona jí byla odvolána většina, to znamená, noví tam jsou z větší části, nicméně z hlediska kontinuity tam byli někteří zanecháni, s tím, že já se domnívám i z toho důvodu, že pan profesor Málek, který má hodnocení v podstatě na starosti, tak je důležité, aby tam z hlediska kontinuity zůstal. Nicméně já považuji hodnocení za určitý tanker, který se musí otáčet pomalu. Nicméně změny se určitě chystají. Nyní je i vlastně na Ministerstvu školství schválena IP metodika. Ta by měla také pomoci k tomu, aby se i více některé věci objektivizovaly, abychom dokázali věci, které se týkají výzkumu, dát do větší souvztažnosti s tím dopadem na praxi.

Také je tady ale otázka zadání. To znamená, my vlastně hodnotíme zpětně. Naším cílem je, abychom dokázali v budoucnosti hodnotit nejenom každý rok, ale abychom se dostali do nějakých delších časových období. Diskutujeme o možnosti do hodnocení promítnout i určité možnosti jakéhosi kontraktového financování. To znamená, že také dáme, nejenom vyhodnotíme zpětně, co dělají, ale také pomocí určitého zadání řekneme, co chceme, co by mělo být výsledkem, a za to potom budou instituce hodnoceny. Takže z tohoto hlediska určitě ke změnám bude docházet. Ale rozhodně neslibuji žádné radikální kroky, které by systém rozkývaly. Nicméně ta orientace na komercionalizaci, na to, jakým způsobem, protože i patenty se dají udělat v určité míře, ale jejich využitelnost nemusí být taková. Co se týká technologických postupů, jestli smícháte 30 % džusu a 70 % vody, nebo to uděláte obráceně, vlastně trošku jinak, a uděláte v obráceném poměru, tak se to dá využít. Takže vždycky je to určitý souboj k tomu, jestli ti lidé se k tomu staví, že využívají toho systému, nebo ho zneužívají. Já myslím, že ho více využívají. Nicméně naší snahou bezpochyby je, aby docházelo k co největšímu a v tomto smyslu i k většímu procentuálnímu zastoupení výsledků, které budou mít v podstatě tu závěrečnou fázi, která se dá nazvat komercionalizace.