Má smysl ukázat odhodlání bránit naše spojence

30.03.2015 10:37

Celý text rozhovoru o zahraniční a bezpečnostní politice, který ve zkrácené podobě vyšel v Pardubickém deníku dne 26. března 2015.

Pardubicemi projede část konvoje americké armády, která zde dokonce přenocuje. Jaký je váš názor na tento přesun?

Americké jednotky se vrací ze společného cvičení armád NATO v Pobaltí a Polsku. Pro místní pluk logistické podpory je přenocování spojeneckých vojáků rutinní záležitost. Pro samotné Pardubice také neznamená přesun nějaké komplikace, takže zbývá symbolický význam spolupráce. A ten je pozitivní.

Přesun amerických vojáků však vyvolává minimálně na sociálních sítích vášně. I v Pardubicích se objevují výzvy k různým protestům, a to včetně přirovnání k 68. roku.

Na našem území proběhlo za loňský rok 131 obdobných vojenských přesunů. Kolik bylo protestů? Nevím o žádném. Současná snaha o vyvolání jakékoliv hysterie mi přijde trapná a účelová. Srovnání se sovětskou okupací snad nikdo soudný ani nemůže brát vážně.

S protesty proti přítomnosti amerických vojáků tedy nesouhlasíte?

Každý má právo protestovat proti čemukoliv, co se mu zrovna zachce, to je nezadatelné právo každého člověka. Všechny výzvy k mávání černými nebo dokonce ruskými vlajkami na spojenecká vojska mně v tomto případě připadají mírně řečeno krajně nemístné.

Podle předsedy poslaneckého klubu KSČM Kováčika je však celý přesun protiústavní.

Víte, poslanec Kováčik působí jako odborník na zemědělství, ne ústavní právo. Napadení procedury je zde zcela bezpředmětné. Ale když protesty organizují čeští komunisté a takzvaní přátelé Ruska, kteří tleskají obětem války na východě Ukrajiny, tak to samo o sobě hodně vypovídá.

Myslíte si, že je za tím tradiční odpor komunistů k NATO?

Čeští komunisté zřejmě neodpustili zemím NATO, že stály během celé studené války tvrdě proti Sovětskému svazu a také jejich totalitní vládě. Bez vojenské spolupráce západních zemí a vojenského odstrašování by byla jen otázka času, než by komunisté obsadili další evropské státy.

Současní kritici NATO však upozorňují na údajně narůstající počet vojenských cvičení americké armády v Evropě. Nebojíte se zvyšování napětí v mezinárodních vztazích s Ruskem?

Stačí se podívat, odkud spojenečtí vojáci jedou - Estonsko, Litva a Polsko. S jejich historickou zkušeností a současným vyhrožováním ze strany Ruska mají oprávněné obavy. Zůstává tak naší spojeneckou, ale též morální povinností ukázat, že jsme všichni na jedné lodi a že nenecháme malé státy, mezi které taky patříme, napospas agresi. V tom zůstává skutečný přínos NATO. Celý ten laciný antiamerikanismus okolo jen slouží ruské propagandě na odvedení pozornosti úplně stejně jako v případě války na Ukrajině.

Právě situace na Ukrajině tvoří hlavní sporný bod vzájemných vztahů s Ruskem. Očekáváte, že současné příměří vydrží a situace se uklidní?

Je třeba si uvědomit, že Rusko dnes okupuje Jižní Osetii a Abcházii v Gruzii, Krym na Ukrajině a Podněstří v Moldavsku. Za ruské zájmy se válčí na východě Ukrajiny, přichází také nové výhružky zaštiťující se proruskými náladami v Gagauzsku v Moldavsku a u ruských menšin v Pobaltí. I když vydrží určitý klid zbraní, tak zamrzlé konflikty budou dlouhodobě destabilizovat bezpečnost v Evropě. Všechny tyto spory přitom mají společného jmenovatele.

Kvůli tomu jste podpořil pozastavení členství Ruska v parlamentním shromáždění Rady Evropy?

Rada Evropy byla založena po válce s důrazem na lidská práva a dodržování mezinárodního práva. Rusko potvrdilo anexí Krymu své odvrácení od těchto zásad, ale negativních signálů je bohužel více. Například minulý víkend byl v Petrohradě sjezd evropské neonacistické a fašistické pravice, který organizovala bývalá strana ruského vicepremiéra Rogozina. S takovými lidmi přece nemůžeme vážně jednat o tom, jak má vypadat justice a lidská práva v Evropě. Pozastavení hlasovacích práv je ten nejmenší krok.

Mezi další kroky podle vás patří právě průjezd amerického vojenského konvoje?

Vojenská cvičení armád NATO jsou stále neporovnatelně menší než ruská, ale každý projev soudržnosti a ochoty se společně bránit je pro Českou republiku a ostatní malé a střední evropské státy nesmírně důležitý. Lze nakonec říct, že dokud tu jednou za čas budou projíždět spojenecké jednotky NATO, tak tu nebudou ruské či jiné okupační armády.