ON-LINE rozhovor se Simeonem Karamazovem

06.04.2016 15:32

DOTAZ: Dobrý den. Splnila se očekávání, která jste měl při zakládání Ústavu informatiky, který se stal v roce 2002 zárodkem budoucí Fakulty elektrotechniky a informatiky?


ODPOVĚĎ: Začínali jsme od příslovečné nuly nebo spíše jedničky. Byl jsem jediným zaměstnancem a zároveň ředitelem ústavu, ten měl akreditovaný jediný bakalářský obor Informační technologie a v něm bylo zapsáno prvních 55 studentů. Postupně jsme akreditovali další studijní programy jak bakalářské, tak magisterské a nejen v informatice, ale i elektrotechnice. Ústav informatiky se přejmenoval na Ústav elektrotechniky a informatiky a z něj se v roce 2008 stala Fakulta elektrotechniky a informatiky, jejích počet studentů dosáhl čísla 1200. Na začátku tohoto procesu byla poptávka zaměstnavatelů v pardubickém regionu s tradičně rozvinutým elektronickým a IT průmyslem po vzdělaných odbornících ve zmíněných oborech a takové absolventy naše fakulta připravuje. Mám-li tedy odpovědět na otázku, zda se očekávání splnila, tak ano.

DOTAZ: Dobré ráno, s blížícím se koncem Vašeho funkčního období by mě zajímalo, v jakém stavu budete fakultu předávat?

ODPOVĚĎ: Fakulta elektrotechniky a informatiky je nejmladší fakultou Univerzity Pardubice, ale v krátké době se stala její stabilní a prosperující součástí. Naši studenti musí absolvovat náročné studium, na jehož konci je ale čeká uplatnění v odvětví s obrovskou budoucností. Akademičtí pracovníci a doktorandi se stále více prosazují ve vědě a výzkumu nejen u nás, ale máme i velmi dobrou zahrananiční spolupráci a kontakty. Úspěšně se nám podařilo pro fakultu zrekonstruovat prostory na náměstí Čs. legií. Jsme úspěšní v projektech, ve kterých jsme si vybudovali slušnou infrastrukturu pro vědecko-výzkumnou činnost. Hospodaření fakulty je i přes dynamický rozvoj takové, že máme i rezervy pro doby, které právě nastaly, kdy bude vlivem demografického poklesu méně studentů, nebo kdy nebude možné čerpat prostředky z evropských fondů. Fakulta je zkrátka ve výborné kondici.

DOTAZ: Jakého úspěchu si jako děkan ceníte nejvíce?

ODPOVĚĎ: Za jeden z největších úspěchů považuji, že máme za relativně krátkou dobu akreditovány všechny tři úrovně vysokoškolského vzdělávání, tedy bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy. Obecně mě těší, že nejsme fakultou, která by produkovala absolventy s titulem, ale bez uplatnění. Je tomu právě naopak. O naše absolventy je skutečně enormní zájem. Velmi si také cením, že spojení, o kterém se často mluví, tedy o spojení akademického prostředí s praxí, průmyslem a firmami, nejsou pro naši fakultu jen prázdné fráze, ale tato spolupráce se skutečně děje a máme v ní dobré výsledky. Jsem také pyšný na to, že naše fakulta zaujímá již několik let v rámci Univerzity Pardubice přední místa v hodnocení vědecko-výzkumné činnosti.

DOTAZ: Co vnímáte jako nepovedené za vaše funkční období?

ODPOVĚĎ:Chyby samozřejmě dělá každý. Myslím, ale že v těch zásadních otázkách jsme jako vedení fakulty udělali správné rozhodnutí. Za sebe mohu říci, že se nakonec povedlo vše, co jsem si vzal do hlavy. I když rozumím tomu, že se to nemusí líbit každému. :o)

DOTAZ: Jaké ambice by FEI měla mít v nejbližších letech?

ODPOVĚĎ: Dlouhodobou výzvou bude zvýšení počtu absolventů, aniž by utrpěla jejich kvalita, neboť poptávka od firem z oboru značně převyšuje jejich počet. To samozřejmě souvisí s obecnou podporou technického vzdělání, která musí začínat již někde na základních školách. I tady jsme se snažili angažovat, byť s omezenými podmínkami, které fakulta má. Udržet a rozvíjet spolupráci fakulty a podniků, tedy udržet spolupráci s praxí, bude i nadále klíčové. Také mezinárodní rozměr všech akademických aktivit bude velmi důležitý. V neposlední řadě bude pro další rozvoj podstatné, jak si fakulta uhájí postavení v rámci univerzity. Novela vysokoškolského zákona může poněkud zamíchat kartami a bude na vedení fakulty, jak si s tím poradí.

DOTAZ: Kromě funkce děkana působíte i jako poslanec. Někteří vás za spojení těchto funkcí kritizovali. Jak se na to díváte dnes?

ODPOVĚĎ: V posledních volbách do Poslanecké sněmovny PČR jsem od voličů dostal velké množství preferenčních hlasů, které mě vynesly do poslanecké lavice. To je jednak velký závazek a také mě to naplňuje přesvědčením, že voliči chtějí, aby je zastupoval někdo, kdo už má něco za sebou, někdo kdo prokázal, že ve svém oboru něčeho dosáhl a u koho jsou předpoklady, že zvládne i poslanecký mandát. Voliči jistě věděli, komu své hlasy dávají a pochybuji, že by si přáli, aby jejich kandidát všechno opustil pro nejistou a možná krátkou dobu v politice. Kritizovali jen závistiví hlupáci. Spojení těchto dvou funkcí mi navíc umožnilo fundovaně se rozhodnout, když se ve sněmovně projednával například Zákon o vysokých školách. Troufám si říct, že jsem hodně přispěl k tomu, že nejproblematičtější pasáže zákona byly přijatelně změněny.

DOTAZ: Jak se díváte na novelu vysokoškolského zákona?

ODPOVĚĎ: Vůbec nic by se nestalo, kdyby žádná novela, v podobě jaká byla přijata, nebyla. Kromě naprosto nepodstatných, byť mediálně zajímavých záležitostí, jako například kdo bude jmenovat profesory nebo odebírání titulů, zavádí novela jednu dobrou myšlenku v podobě institucionální akreditace. Její implementace v zákoně je ale problematická a nadělá mnoho problémů. V novele byl také obsažen pokus České konference rektorů úplně ovládnout fakulty. Šlo by o destrukci stávajícího a fungujícího systému. A když vezmeme v úvahu, že rozpočet například naší univerzity je srovnatelný s rozpočtem města Pardubice, je jasné, že rektorům šlo pouze o absolutní moc a o kontrolu nad veškerými finančními prostředky. Tomu se naštěstí podařilo zabránit a jsem rád, že jsem k tomu hodně přispěl.

DOTAZ: Dobrý den, Vážený pane profesore,
zajímalo by mě, jak se díváte na novelu školského zákona zavádějící mimo jiné povinnou maturitu z matematiky. Bude to potřebná podpora technických oborů?

Děkuji za reakci a případnou odpověď.
Pavla Koť.Stránská

ODPOVĚĎ: Novela školského zákona zavádí tři nové povinnosti. Povinnou předškolní docházku, povinné přijímací zkoušky na střední školy a povinnou maturitu z matematiky. Jsem přesvědčen, že zatímco první dvě povinnosti jsou chybným krokem, maturita z matematiky je správným krokem. Musíme si uvědomit, že vedle Českého a cizího jazyka, ze kterých se již povinně maturuje, je matematika také jazyk. Obecný a univerzální jazyk, kterým se domlouváme s přírodou a okolním světem. Matematika je naprosto nezbytná pro technické obory, ale prostupuje všemi oblastmi aniž to mnohdy tušíme. Maturita z matematiky podporou technických oborů skutečně je.

DOTAZ: Jaké jsou vaše další ambice?

ODPOVĚĎ: Po studiích jsem krátce pracoval jako programátor a pak už jako akademický pracovník. Ať už jako vysokoškolský učitel, děkan fakulty nebo jako poslanec, bylo mou ambicí pracovat ve prospěch vzdělávání, školství a vědy. Tato ambice bude platná i nadále.

DOTAZ: Zdravím, jak relaxujete, máte nějkaké koníčky?

ODPOVĚĎ: Ve volném času, kterého mnoho není, rád sportuji, věnuji se hlavně tenisu a lyžování.

DOTAZ: Dobrý den, zajímalo by mě, jaká je podle vás úroveň dnešních studentů VŠ. Vaše fakulta také bere skoro všechny, co se přihlásí, nebo u vás sítem přijímacích zkoušek projde menší počet lidí. Nepřipadá vám počet současných studentů vysokých škol jako devalvace studia, které na mnoha školách nedosahuje ani obtížnosti gymnaziálního studia?

ODPOVĚĎ: Na začátku bylo nepravdivé tvrzení soudruhů z Bruselu, že Česká republika má málo vysokoškolsky vzdělaných lidí, srovnávali totiž nesrovnatelné. Jako houby po dešti začaly vznikat nové a nové vysoké školy. Tyto školy potřebovaly studenty a jediná možnost byla, že se úroveň pro vstup na vysokou školu sníží. V tom s vámi souhlasím. Úroveň dnešních vysokoškolských studentů na vstupu je tedy o poznání nižší, ale je jich také mnohem více. Kvalitní vysoké školy musí z těchto studentů vybrat ty dobré a udržet svoji úroveň. To je velmi obtížné, ale možné. Správně uvádíte, že na naši fakultu se podobně jako skoro na všechny technicky zaměřené fakulty přijímací zkoušky nedělají. Ale je potřeba uvést, že Fakultu elektrotechniky a informatiky ukončí po bakalářském a navazujícím magisterském studiu necelých 18 procent nastoupivších absolventů středních škol, tedy velmi málo. Svědčí to o tom, že s velkou námahou držíme úroveň našich absolventů.

DOTAZ: Dobrý den, který obor je podle vašeho názoru složitější, co se týká náročnosti studia, elektrotechnika nebo informatika?

ODPOVĚĎ: Základem zmíněných dvou oborů je především fyzika a matematika. Jsou to velmi obtížné disciplíny a tak oba obory patří k těm nejnáročnějším, co lze studovat. Je těžké rozhodnout, který je náročnější a myslím, že to není ani tak podstatné. Podstatné je, že přes obtížnost obou oborů se stále nacházejí studenti, kteří o ně mají zájem. Na nás učitelích je pak co nejpřijatelnější formou takové obory našim studentům zpřístupnit. Za důležité také považuji probouzet zájem o technické obory nejen na vysokých, ale už dříve, na středních i základních školách.

DOTAZ: Nacházejí absolventi vaší fakulty snadno uplatnění v praxi? Dostávají pracovní nabídky i ze zahraničí?

ODPOVĚĎ: Ano, o naše absolventy je u firem enormní zájem. Nejen že nestojí fronty na úřadech práce, ale už během studia začínají pracovat a práci si mohou vybírat. Vím o řadě studentů, kteří se uplatnili i v zahraničí.

DOTAZ: Vážený pane děkane,
kolik zahraničních studentů studuje na Fakultě elektroniky a informatiky?

ODPOVĚĎ:Zcela přesné číslo z hlavy neřeknu, ale mělo by u nás studovat 35 zahraničních studentů a navíc 25 studentů, kteří přijíždějících v rámci programu Erasmus většinou z evropských zemí. Celkem tedy asi šedesát cizinců.

Zdroj: http://pardubicky.denik.cz/online-rozhovor/on-line-rozhovor-se-simeonem-karamazovem-20160404.html