Udílení státních vyznamenání odkrylo rozpaky z dědictví sametové revoluce

30.10.2014 11:13

Bylo horší oblečení režiséra Roberta Sedláčka, nebo ocenění umělců spojených s osobou prezidenta? Zhruba tak lze shrnout komentáře k tradičnímu udílení státních vyznamenání, které přehlíží pro naši zemi důležitější souvislosti.

Prvním překvapením pro mě byla skutečnost, že si prezident Zeman nechal ujít příležitost k obsáhlejšímu projevu. Jindy výrazný řečník nám při nejvýznamnějším státním svátku neřekl nic nového nebo jakkoliv zásadního a spokojil se pouze s opakováním seznamu oceněných osobností.

Druhou zásadní skutečností byl právě výběr vyznamenaných osobností. Nejméně sporně působí medaile pro čtyři padlé vojáky a jednoho zraněného z mise v Afghánistánu a ocenění pro hrdiny z doby druhé světové války. Formálně hodnotnější vyznamenání získali již prezidentem Havlem ocenění sirové Nicolas Winton a Winston Churchill, ale také zpěvačka Hana Hegerová, cestovatel Miroslav Zikmund a zpěvák Karel Kryl.

Státní vyznamenání spolu s Krylem obdrželi in memoriam také další bojovníci proti komunismu. Je dle mého názoru jenom dobře, že vyznamenání obdržel komunisty umučený kněz Josef Toufar a ruská disidentka Natalja Gorbaněvská. Právě její syn ctící stejné hodnoty demokracie a svobody dlouho zvažoval, zda medaili za zásluhy přijmout.

Pro pochopení Gorbaněvského postoje mi stačilo jedno rozhlédnutí po sále. Předáváním ocenění pro již zesnulé osobnosti protikomunistického odboje přihlíželi zarytí komunisté v klidu na svých místech. Je to úplně stejně absurdní, jako kdyby při oceňování protinacistického odboje sekundovali esesáci. V tomhle jsme stále zvláštní země.

Vyznamenání pro obhájce svobody a zároveň přítomnost komunistů a normalizačních kádrů ovšem výborně ilustruje současný stav České republiky. Věřím, že sami ocenění by byli mezi prvními, kteří by postupné přepisování výsledků sametové revoluce kritizovali. Jejich odkaz nám připomíná, že je na nás, abychom nepřipustili změnu kurzu naší země.

Komentář vyšel v Pardubickém deníku 31. 10. 2014.